Gustav Lewin se narodil 20. června 1857 v židovské rodině ve Štětíně. Jeho rodiče byli Salomon Lewin a Henriette, rozená Brocková. Vystudoval práva a později pracoval u různých soudů. Od roku 1917 byl jmenován soudcem okresního soudu s titulem „Geheimer Justizrat“ (Tajný soudní rada). Do důchodu odešel 1. dubna 1924 ve věku 67 let a poté si otevřel vlastní advokátní kancelář na adrese Otto-von-Guericke-Straße 35, kde působil jako advokát.
Později žil v Grünbergu a 19. ledna 1897 se v nedalekém Breslau oženil s Leonií Guradzeovou. Narodila se 16. března 1872 v Breslau a pravděpodobně také pocházela z židovské rodiny. Manželé měli dvě děti. Syn Heinz Walter Ferdinand se jim narodil 19. října 1898 a dcera Eva Charlotte Henriette 28. listopadu 1911. V roce 1914 se rodina přestěhovala do ulice Stern-Allee 3 (nyní Steuben-Allee). Heinz Lewin navštěvoval magdeburské Domgymnasium (katedrální gymnázium), sloužil jako voják v první světové válce a poté studoval práva.
Od roku 1933 se pro rodinu vše změnilo. Přestože již tehdy patřili k protestantské církvi, byli nacisty pronásledováni a šikanováni. Gustav Lewin byl zbaven práva vykonávat advokátní praxi. Také jeho syn již nesměl vykonávat své povolání a v roce 1937 emigroval do USA. Zbytek rodiny se v roce 1934 přestěhoval do Berlína.
Tváří v tvář hrozící deportaci do koncentračního tábora Terezín se Gustav Lewin 19. listopadu 1942 rozhodl pro sebevraždu. Jeho manželka Leonie zemřela v Berlíně 17. ledna 1942. Eva Lewinová odešla v roce 1938 nebo 1939 do Palestiny, kde přijala jméno Eva Behamová. Po skončení války pracoval Heinz Lewin pro americkou vojenskou vládu v Berlíně a Stuttgartu a v roce 1956 se stal čestným profesorem práva na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Tam také v roce 1976 zemřel.