Erich Magnus Sperling & Eva Wiethausová - čeština

Erich Magnus Sperling, narozený 28. března 1882 v Magdeburku, byl uznávaným obchodníkem a úspěšným majitelem tiskárny. Jeho podnik na Großen Diesdorfer Straße a jeho obchod na Otto-von-Guericke-Straße byly pro město významné jak společensky, tak ekonomicky. 

Během listopadových pogromů v roce 1938 byl Sperlingův obchod v Magdeburku přepaden místními nacisty a on sám veřejně označen jako „hochštapler“ a „zločinec“. V lednu 1939 začala systematická „arizace“ jeho firmy různými institucemi, včetně města Magdeburku. 

V září 1939 byl Erich Sperling zadržen do „ochranné vazby“ a odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Tam musel odevzdat svůj veškerý majetek. Zemřel 18. května 1940 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Ještě před smrtí byl donucen jmenovat jednu „árijku“ jako svou dědičku, město Magdeburk mu vyměřilo značnou dědickou daň ve výši téměř jednoho milionu říšských marek.  

Oficiálně zemřel Erich Sperling 18. května 1940 v koncentračním táboře Sachsenhausen u Oranienburgu na otravu krve. Jeho popel byl přenesen na izraelitský hřbitov v Magdeburku, což byla pro zbožné Židy náboženská tragédie. 

Eva Wiethausová, rozená Nathanová, se narodila 2. ledna 1901 v Magdeburku a po brzké smrti své sestry vyrůstala jako jedináček. Zpočátku žila se svými rodiči Karlem Nathanem a Gretchen Nathanovou na Kaiserstraße 88 (dnes Otto-von-Guericke-Straße), pak se přestěhovali na Gustav-Adolf-Straße 22. Její otec byl spolumajitelem obchodu „Richter, Bilke & Co, Papier- und Schreibwaren en gros“.  

Eva zažila první světovou válku a po vyučení pracovala jako pomocnice v domácnosti a také jako zdravotní sestra. Provdala se za nežidovského hostinského Fritze Wiethause, ale první roky jejich manželství zastínila smrt jejích rodičů.

Po nástupu nacistů k moci se manželé rozvedli a Eva nakonec bydlela na Otto-von-Guericke-Straße 16. Toto provizorní řešení jí pravděpodobně poskytl otcův obchodní přítel, obchodník s papírem a majitel tiskárny Erich Sperling.

Při sčítání lidu 17. května 1939 bylo zjištěno, že je Eva Židovka a bydlí v bytě sdíleném s nežidy. To pravděpodobně vedlo k tomu, že byla v témže roce obviněna z takzvaného „rasového hanobení“. Na základě tohoto obvinění byla 5. října 1939 pod číslem 2224 deportována do ženského koncentračního tábora Ravensbrück v Uckermarku. Vězeňkyně zde byly nuceny vykonávat mimořádně těžkou fyzickou práci pod vedením řady německých firem. Eva pravděpodobně zemřela v únoru 1942, ale přesná příčina smrti není známa, protože mnoho podrobností bylo v té době utajeno.