Elsbeth Perlsteinová, dcera výrobce zástěr a obchodníka Gustava Löwenthala, se narodila 27. ledna 1891 v Magdeburku. Byla první ze tří dětí. Její otec provozoval obchod se spodním prádlem pod názvem „Löwenthal & Co.“ na adrese Kaiserstraße 95 (později Otto-von-Guericke-Straße), kde Elsbeth vyrůstala. Během první světové války se Elsbeth 25. října 1917 vdala za berlínského podnikatele Richarda Perlsteina, který provozoval obchod s kancelářskými stroji a později tiskárnu. Pár nejprve žil v Berlíně, ale brzy se přestěhoval do Mannheimu, kde se narodili i jejich dva synové, Alfred a Rudi Johanis.
Po první světové válce se v manželství objevily problémy a Elsbeth na jaře 1927 Mannheim opustila. V roce 1928 došlo k rozvodu a Elsbeth se vrátila zpět do domu svých rodičů v Magdeburku. Oba synové zůstali u Richarda Perlsteina a starala se o ně svobodná vychovatelka. Elsbeth od roku 1927 opět žila se svými rodiči v Magdeburku, nejprve na adrese Karl-Ludwig-Straße 23 a později na adrese Blücherstraße 1 (dnes Behringstraße). Pečovala zde o matku až do její smrti v roce 1930 a starala se o otce.
Po listopadových pogromech v roce 1938 byli Elsbeth Perlsteinová a její otec nuceni opustit svůj byt a přestěhovat se do tzv. „Judenhausu“ (židovského domu) na adrese Brandenburger Straße 2a. Tam žili ve stísněných a izolovaných podmínkách. Její otec zemřel 29. června 1942, což ho zachránilo před deportací. Elsbeth však byla 13. července 1942 deportována druhým transportem z Magdeburku „na východ“ pravděpodobně do Osvětimi. Nikdy se do Magdeburku už nevrátila.
Její bývalý manžel Richard Perlstein byl v roce 1938 v souvislosti s listopadovými pogromy zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Dachau. Přežil a po propuštění v prosinci 1938 opustil Německo. Jeho nová manželka Edith a syn Rudi Johanis také přežili a společně v roce 1940 odjeli do USA. Děti a vnuci Elsbethina bratra Kurta Löwenthala dnes žijí v Severním Porýní-Vestfálsku.