Elfriede Schildová pocházela z rodiny Hirschů, starousedlé rodiny v Magdeburku. Její otec Abraham Hirsch byl úspěšný podnikatel, který založil tabákovou továrnu. Elfriede se provdala za Maxe Schilda, jehož rodina měla v Magdeburku rovněž podnikatelskou historii.
Manželé Elfriede a Max vedli rodinný podnik až do Maxovy náhlé smrti v roce 1934. Během hospodářské krize čelila firma značným problémům, což vedlo k několika přestěhováním. Jejich syn Werner šel v otcových stopách, ale v roce 1925 ve věku 21 let tragicky zemřel.
Pod sílícím tlakem nacistického režimu čelila Elfriede pronásledování a pokusila se emigrovat do Švýcarska. Její plány však zhatily byrokratické překážky, a nakonec byla ze svého domova vystěhována. V roce 1942, ve svých 63 letech, byla Elfriede deportována do varšavského ghetta a následně zmizela.
Životní příběh Elfriede nabízí vhled do života židovské rodiny v Magdeburku během 19. a 20. století, jež byl protkán hospodářskou činností, pronásledováním během holokaustu a tragickými zvraty osudu.